Obraz - Křižánky. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je vyhledávaný malíř Vysočiny Pavel Chmelík. Zezadu obrazu je uveden název díla a rok - viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 19,5 cm x 17,5 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Akvarel na papíře či kartonu. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 2003.
Bude perfektní dekorací a dominantou každého prostoru. Za originalitu díla plně ručíme vrácením peněz.
Chmelík Pavel
* 26.6.1947 Dědová u Hlinska
Chodil do školy v Kameničkách. Malovat se učil soukromě u akademického malíře Karla Wagnera. Na Vysočině žije a zde také maluje drobné obrázky pro potěchu. Mistrně si osvojil a oblíbil techniku akvarelu, pro kterou citlivě hledá a nachází náměty v milované Českomoravské Vysočině. Absolvoval řadu výstav - například Hlinsko, Březiny, Pustá Rybná atd.
Pavel Chmelík o Vysočině a malování řekl:
" žiji v Hlinsku a tvořím v Pusté Rybné (osada Světy). Českomoravská vysočina se pro mě stala již od dětství středem mého tvůrčího snažení. Maluji především krajinu kolem sebe - nádhernou krajinu Vysočiny. Ve svých obrazech provázím malebnými podhorskými vesničkami, kde se staré chaloupky choulí pod jiskřivým sněhem a podzimní krajiny hýří pestrými barvami. Ale příroda na Vysočině je velice svérázná a ne vždy se stará o dokonalé a umírněné ladění barev. Hlavní důraz kladu na dokonalou kresbu svých obrazů. Často je z nich cítit můj vřelý vztah k Českomoravské vysočině, z jejíž krásy čerpalo mnoho velkých umělců. Nekladu si za cíl žádný převrat, ani nové směry v malířství. Svými obrázky chci rozdávat radost a potěchu všem, kteří mají Vysočinu rádi."
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
2000, Malíři Vysočiny II (Dodatek k malému lexikonu z roku 1993).
Křižánky
jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou.
Sklářskou historii Křižánek možná ještě čekají velké objevy, sklářství je zde zatím doložené podle nálezů okolo domů jako jsou střepy nebo struska. Zdejší huť založil v r. 1642 Jan Friedrich (s Friedrichy se setkáváme i v dalších místech – Vortová, Vříšť nebo Herálec). Třeba při své návštěvě budete mít štěstí a nějaký vzácná kousek narazíte. Na archeologický průzkum se zde ještě čeká. Sklárnu měl svého času v majetku i kardinál František z Ditrichštejna, který městečko Žďár nad Sázavou povýšil na město. Ten vyklučil velký kus lesa mezi rybníkem Kyšperkem a Moravskou Cikánkou. Sklenářka situovaná vlevo od zeleně značené trasy patřila k těmto klučím. Náležel mu také dnes zaniklý velký statek (100 krav, 40 volů, 8 jalovic, 6 koní), který stával nedaleko památného stromu a naproti hospodě Panský dům.
Historie Křižánek je spojena především s výrobou pilníků.
